Proč jsem se přihlásil na doktorát

Psaní diplomky patří mezi nejšťastnější období v životě každého studenta. Sociální vztahy vzkvétají, člověk srší optimismem a jedinou strastí je obava z toho, že za chvíli už budou krásná vysokoškolská léta ta tam.

No dobře, takhle to úplně není. No dobře, kamarádi, co tohle právě prožívají, by mi možná fyzicky ublížili, kdybych jim to řekl ve špatný moment. Trocha pravdy se v tom ale najít dá. Konec vysoké školy je životní milník a trocha nostalgie jen při té myšlence popadne snad každého. To množství nových kamarádů, zážitků, ten počet dlouhých večerů a rán plných ostudy, ale taky náročné práce a stresu. Kolikrát jste si za studium položili otázku „Proč já tohle vlastně dělám?“

A teď si představte, že jste skoro na konci, všechnu tu práci máte za sebou, kredity odstudovaný, diplomka skoro dopsaná a někdo za vámi přijde s neodolatelnou nabídkou „Pojď si to dát ještě 4 roky na doktorským“. Je to víc psaní, čtení, vyzkoušíš si učení a bude tě to stát spoustu času a nervů. No a přesně na tohle jsem se nechal nalákat.

Někdy loni touhle dobou jsme seděli s mým kamarádem ze střední u piva a já mu říkal, že se přihlásím na doktorát. „Tobě se fakt nechce pracovat, co?“ odpověděl mi. Už vlastně ani nevím, co jsem mu na to řekl. Buď nějaký vtípek, nebo prostě „Ano“ s trochou ironie. Víc jsme to ale nerozebírali. Později mi došlo, že tohle je možná to, jak spousta lidí Ph.D. studium vnímá. Moc toho o něm neví a možná ho i trochu odsuzují.

Proč jsem teda kývnul na nabídku zasvětit další (v nejlepším případě) 4 roky života studiu? Fakt to není proto, že by se mi nechtělo pracovat. Nebo teda…komu by se chtělo.  Doktorát vás ale před tím neochrání. Doktorské studium je svým způsobem i práce a taky k němu budete muset mít i jinou práci. Pokud tedy nemáte výrazný pasivní příjem (třeba od rodičů) nebo nežijete životem budhistického mnicha.

Důvodů, proč jsem se pro doktorát rozhodnul, je několik.

Měl jsem to štěstí se už během bakalářského a inženýrského studia podílet na škole na řadě projektů a změn. Škola se mi otevřela i z druhý strany a spousta věcí mě nadchla. Akademický prostředí nabízí širokou škálu možností realizace. Můžete učit, dělat vědu, věnovat se marketingu, managementu, IT a svým způsobem třeba i politice. Potkáte u toho řadu lidí s nejrůznějším zaměřením a otevře se vám řada zajímavých příležitostí. Mně se tohle prostředí prostě nechtělo opouštět.

Motivací pro mě bylo nakonec i téma disertačky. Diplomku jsem protrpěl, protože jsem ji psal nekonečně dlouho, a když jsem ji opravdu začal psát, téma už pro mě nebylo moc zajímavý ani aktuální. V práci jsem se už nějakou dobu chtěl posunout jiným směrem. Vybral jsem si téma, který mě zaujalo,  a rozhodnul se mu přizpůsobit i práci a začít tam hledat synergie.

No a samozřejmě učení. Učení mě vždycky lákalo a teď už i můžu říct, že mě neskutečně baví.

Tohle všechno je jen můj pohled, se kterým nemusí všichni souhlasit. Motivace ostatních se můžou výrazně lišit a ty moje se třeba můžou časem měnit. Ale ve zkratce – tohle mě přimělo vydat se touto cestou.

Postupně plánuju sepsat i další, už konkrétnější témata a pokusit se tak vytvořit základní obrázek o doktorském studiu. Snad se mi to aspoň trochu podaří a třeba si tím i urovnám nějaký věci, ve kterých zatím plavu.